Opera Diversa

autor Leoš Janáček

dirigent Gabriela Tardonová


Inscenaci připravila Opera Diversa ve spolupráci s Národním Divadlem Brno na objednávku festivalu Janáček Brno 2018.


Vstupenky

  • Obsah opery

    1. jednání
    Po smrti kněžny Libuše ztratily ženy své četné výsady včetně práva volit si samy manžely a pod vedením bojovnice Vlasty se proto pustily do války s muži. V čele mužů stojí choť zemřelé Libuše, kníže Přemysl. Na nádvoří hradu Libice přijíždí mladý bojovník Ctirad. Vítán Přemyslem vysvětluje, že si přichází pro výzbroj zděděnou po předcích, uloženou v Libušině hrobce. Přemysl a ostatní vladykové odjíždí a Ctirad sestoupí do hrobky zemřelé kněžny. Při rozjímání je náhle vyrušen skupinou bojovnic v čele s Šárkou, která chce pro vůdkyni dívek Vlastu uchvátit Libušinu korunu. Ctirad však její záměr překazí a Šárka i s bojovnicemi prchnou.

    2. jednání
    Ačkoliv si Šárka uvědomuje svou vzrůstající lásku ke Ctiradovi, zvítězí v ní touha pomstít se a nastraží na něj léčku. Poručí ostatním bojovnicím, aby ji přivázaly ke stromu a samy se skryly opodál. Ctirad přilákaný jejím nářkem Šárku osvobodí a ta mu namluví, že ji nechala spoutat Vlasta, aby ji potrestala za nezdařený pokus uchvátit Libušinu korunu. Ctirad okouzlený Šárčinou krásou jí vzápětí vyzná lásku a Šárka téměř podlehne pokušení stát se jeho ženou. Pak se ale vzchopí a znamením rohu dá pokyn ukrytým bojovnicím, které Ctirada zabijí. Pozdě Šárka svého činu lituje.

    3. jednání
    Muži v čele s Lumírem přinesou na Vyšehrad tělo mrtvého Ctirada a postaví hranici, aby jej spálili. Vtom přichází Šárka a přede všemi se přiznává ke svému činu. Poté se vrhne na hranici a probodne se. Zatímco Lumír pochodní zapaluje hranici, všichni žasnou nad velkou mocí lásky.

Opera Diversa je souborem, který si již získal své pevné místo na brněnské kulturní scéně jak uváděním oper tvůrčí dvojice Kyas/Drábek, tak zajímavou koncertní řadou pravidelně nabízející méně známé skladby 20. století. S festivalem Opera Diversa spolupracuje poprvé na projektu, který v sobě pojí dvojí provedení Janáčkovy první opery Šárka. V koncertní podobě zazní v původní verzi z roku 1887 pouze s klavírním doprovodem. Scénická podoba pak bude spojením Janáčkovy hudby s dílem zakladatele Opera Diversa brněnského skladatele Ondřeje Kyase a v režii Kristiany Belcredi, která je kmenovou režisérkou souboru.

Opera zpočátku v zájmech mladého skladatele neměla důležité místo, to se však změnilo, když se v Brně roku 1884 otevřelo stálé české divadlo a o tři roky později Janáček začal pracovat na své operní prvotině Šárka. Inspirací mu bylo hudební drama Šárka Julia Zeyera (1841-1901), které vyšlo v časopise Česká Thalie. Zeyer v něm zpracoval čtvrtou část svého rozsáhlého básnického eposu Vyšehrad do podoby libreta, původně určeného pro A. Dvořáka. Janáček si Zeyerův text sám zkrátil a upravil, o básníkův souhlas však požádal, až byla opera hotova v klavírním výtahu a byl dotčeným Zeyerem odmítnut. Přesto ještě část opery instrumentoval, ale když se Zeyerův odmítavý postoj nezměnil, operu odložil a zapomněl na ni. Částečně hotové partitury Janáček objevil skoro o třicet let později a dílo s pomocí svého žáka Osvalda Chlubny (1893-1971) doinstrumentoval. Svolení k užití textu Janáček vyřešil již v říjnu 1918, kdy o ně požádal Českou Akademii, dědičku práv po zemřelém Juliu Zeyerovi. Ta v té dob již uznávanému skladateli obratem vyhověla. V roce 1919 projevila o Šárku zájem vídeňská Universal Edition, ale publikování opery podmínila uvedením v některém operním domě. Své premiéry se tak Šárka dočkala až 11. listopadu 1925 v Národním divadle v Brně.

Patricie Částková