Pavel Haas Quartet

Na dopoledním koncertu budou uvedena tři zásadní díla české kvartetní literatury v podání světově proslulého komorního tělesa Pavel Haas Quartet. Smetanova i Janáčkova skladba pochází ze samého konce života svých tvůrců a přináší tak zásadní osobní sdělení i vrcholný kompoziční jazyk. Ač byl Janáček především ke Smetanovu především opernímu dílu poměrně kritický, jeho komorní hudby si velice vážil. A právě smyčcové kvartety tyto jinak značně rozdílné skladatelské osobnosti spojují. Jsou to velmi emočně vypjaté kompozice, které hudebními prostředky vypráví osudy svých tvůrců. Naproti tomu Haasovo dílo je dokladem bezstarostnosti a lehkosti mládí.

Bedřich Smetana (1824–1884) zkomponoval svůj Smyčcový kvartet č. 2 ve velmi tragickém období svého života. Po definitívní ztrátě sluchu doprovázené stálým pískotem v uších a přidávajícími se dalšími nemocemi, které se projevovaly i na skladatelově duševním zdraví, na něj dolehla i absolutní společenská izolace. Svůj druhý kvartet zkomponoval v roce 1882 a sám jej charakterizoval tak, že „pokračuje, kde ‚Z mého života‘ ukončilo, po katastrofě; představuje víření hudby v člověku, který ztratil sluch“. Ve skladbě se tak odráží všechna bída, duševní neklid, melancholie, šťastné vzpomínky i ubývající životní síly geniálního tvůrce. Interpretačně neobyčejně náročné dílo zaznělo poprvé v pražském Konviktu 3. ledna 1884 a pro své hudební novátorství bylo přijato spíše zdrženlivě. Dnes patří tento kvartet k nejzávažnějším dílům české komorní tvorby.

Kvartet pro dvoje housle, violu a cello „Listy důvěrné“ Leoše Janáčka (1854–1928) vznikl roku 1928, v posledním roce skladatelova života. Listy důvěrné tvoří jakýsi hudební protipól k rozsáhlé korespondenci mezi Leošem Janáčkem a jeho múzou Kamilou Stösslovou. To také naznačuje koncepce celého díla, tedy jakýsi dialog mezi prvními houslemi a violou d´amour, která však vzala za své během prvních zkoušek a byla nahrazena běžnou violou. Janáček dílo dokončil a na zkouškách v květnu 1928 také vyslechl, premiéry se však už nedočkal. Zemřel nečekaně 12. srpna 1928. První provedení díla pro odborníky a referenty se uskutečnilo v podání Moravského kvarteta 7. září 1928 v hlaholně Besedního domu v Brně. Veřejnosti pak bylo dílo představeno v divadle na brněnském výstavišti v rámci Výstavy soudobé kultury v Československu 11. září 1928.

Janáčkův oblíbený a snad nejnadanější žák Pavel Haas (1899–1944) zkomponoval svůj Smyčcový kvartet č. 2 („Z opičích hor“) v roce 1925, tedy nedlouho po absolvování Janáčkovy mistrovské třídy. Je to dílo plné mladistvého elánu, melodické invence, nevšedních zvukových efektů, muzikálnosti a reflexe nových hudebních trendů přicházejících většinou z Paříže. Haas zkomponoval svůj kvartet pod dojmem letního pobytu v „moravském kraji“ lidově označovaném Opičí hory. Jednotlivé věty nazval Krajina, Kočár, kočí a kůň, Měsíc a já a Divná noc. Premiéra se konala v Brně v roce 1925 a vyvolala dosti prudké reakce. Skladateli bylo vyčítáno vše, co dnes na díle obdivujeme, především užití jazzbandu, které označil jeden z kritiků jako „neslýchanou věc“. Uznání se skladateli dostalo až po pražském provedení kvartetu, kde upustil od užití bicí soupravy v poslední větě. My si však vyslechneme dílo v původní podobě právě s bicími nástroji.

Jiří Zahrádka