Recitál Thomase Adèse

K vrcholům celého festivalu bude patřit klavírní recitál významného britského skladatele, dirigenta a klavíristy Thomase Adèse, který patří mezi přední současné tvůrce, jehož díla uvádějí světové orchestry i operní domy. V Brně byla v roce 2016 nastudována jeho opera Powder Her Face. Adèsovou velkou láskou však zůstává klavír, který od mládí studoval na prestižních anglických školách. Janáček patří k jeho oblíbeným skladatelům a nedávno nahrál kompletní Janáčkovo klavírní dílo. Na koncertě zazní všechny zásadní Janáčkovy kompozice určené sólovému klavíru a několik příležitostných drobností.

Klavírní cyklus poetických skladbiček Po zarostlém chodníčku vznikal postupně v letech 1900, 1908 a 1911. Pět skladeb první řady cyklu bylo napsáno v roce 1900. Vyšly jako drobné kusy pro harmonium v sešitech Slovanské melodie, které vydával ivančický učitel Emil Kolář. Na rozšíření cyklu měl vliv redaktor Jan Branberger, jenž v roce 1908 smluvil vydání skladeb u pražského nakladatele Bedřicha Kočího. Tento nakladatelský zájem o vydání stávajících skladeb vedl Janáčka ke kompozici dalších částí, takže cyklus se rozrostl na deset čísel, ke kterým skladatel přiřadil poetické názvy. Z vydání však sešlo a po odmítnutí také dalším nakladatelem Mojmírem Urbánkem celý cyklus publikoval až v roce 1911 Antonín Píša. V témže roce Janáček uvažoval o rozšíření cyklu o druhou řadu, přičemž rozpracoval tři skladby, z nichž první vyšla v literární příloze Lidových novin.

Další skladbou večera je 1. X. 1905 („Z ulice“). Jde o dílo, které vzniklo spontánně, jako reakce na tragédii, která se odehrála během demonstrací za brněnskou českou univerzitu. Po letech úsilí o vznik českého vysokého školství v Brně rozhodla vláda, že o české univerzitě mají rozhodnout sami Brňané. Protože však Brno bylo převážně německé, obávali se němečtí představitelé města většího vlivu Čechů a svolali na 1. října 1905 tzv. Volkstag, kdy byly do Brna svolány německé spolky a organizace z širokého okolí, aby demonstrovaly nesouhlas se založením české univerzity v Brně. V reakci na to svolali i čeští obyvatelé Brna velkou protiněmeckou demonstraci. Mezi oběma tábory se odehrávaly pouliční boje, ke kterým bylo povoláno četnictvo a následně i vojsko, a při jednom ze zásahů byl u Besedního domu zabit mladý český dělník František Pavlík. Pod dojmem této tragické události Janáček napsal původně třívětou skladbu Z ulice I. X. 1905. Těsně před brněnskou premiérou 27. ledna 1906 však spálil poslední větu a po dalším provedení v Praze dokonce vhodil celý autograf do Vltavy. První interpretka skladby, klavíristka Ludmila Tučková, si naštěstí ponechala původní opis, na který upozornila až v roce 1924. Díky tomu se nám tato skladatelem i okolím na mnoho let zapomenutá klavírní skladba dochovala.

Klavírní cyklus V mlhách Janáček dokončil v dubnu 1912. Nedlouho předtím, v roce 1910, se přestěhoval s manželkou a hospodyní do nového domku v zahradě varhanické školy a tam, schován před světem, s podlomenou sebedůvěrou a v melancholickém rozpoložení, zkomponoval své poslední rozsáhlejší dílo pro sólový klavír. Pracoval na něm krátce poté, co vyslechl klavírní skladby francouzského skladatele Clauda Debussyho, a jeho snové, melancholické dílo tak ne náhodou nese prvky hudebního impresionismu. Cyklus V mlhách získal první cenu ve skladatelské soutěži Klubu přátel umění, který měl vítězné dílo publikovat. Janáček však přenechal možnost vydat skladbu tiskem svému žáku Jaroslavu Kvapilovi, druhému laureátovi soutěže. Cyklus V mlhách poprvé zazněl v interpretaci Marie Dvořákové v Kroměříži 7. prosince 1913.

Narodil se Kristus pán je Janáčkovou drobnou úpravou, kterou vydal na Vánoce roku 1909 v Lidových novinách, jako součást fejetonu Vnitřní světla. Stejně tak Vzpomínka je drobností, kterou skladatel napsal v roce 1928 na žádost jugoslávského skladatele a muzikologa Miloje Milojeviće pro bělehradský časopis Muzika.

Jiří Zahrádka